Oderská pětadvacítka

Miluju jarní a letní období. Už z toho důvodu, že na každý víkend mám naplánovaný nějaký závod. Letos tomu není jinak. Lysacupová příprava se projevila a začínám sklízet ovoce. Vydřené a vyčesané ovoce.

Vrchařská koruna Třinecka splněna, tak co dál? Padlo to na horskou výzvu, na kterou jsem se moc těšila a poprvé jsem šla/ běžela trasu 44 km. Dusno, vedro, litry potu. Držela mě jen motivace občerstvovaček, kde na sebe můžu chrstnout studenou vodu a běžet dál. Vlezla jsem se do svého časového limitu i umístění na 17. místě v ženách a další challenge byl splněn. 

A co taková Oderská pětadvacítka? Přišel zamnou parťák Martin a už mě verboval. Na závodě bylo plno známých tváří. Trať jsem neznala a o to víc jsem se těšila na závod. Závod měl dvě kategorie – krátkou (12 km) a dlouhou (25 km) trasu.

12 km úseku tratě byla z 80% samý asfalt, jen část trasy byl kopec s převýšením 300 metrů a poté seběh, na který jsem se těšila. Všude bylo dusno jak v prádelně.

No a jak to dopadlo? Druhé místo s časem 1:03 (nic moc :-D). Víte jak se to říká – gaučing není sport a chudinky nikoho nezajímají.

Díky milujeme hory za super podporu.